Srpen 2013

Pluju

21. srpna 2013 v 20:08 | Vendy Šperová |  Básničky a pod.
Pomalu odchází denní svit... a já si tu sedím na gauči za ticha porušujícího jemné mručení lednice.
Znáš vzpomínky toho gauče? Zvuky z venčí jakoby našeptávali otevřeným oknem odpověď. Vždyť místa vážou náboj energie našich vzpomínek, no ne? Je to živé navzdory smrti.
Pes hluboce oddychuje na posteli pod jediným oknem v místnosti. S každým nádechem se mu plynule zvedá hřbet, s každým výdechem je nižší...
Ticho léčí, říká se.
Nechci znát z řečí. Nechci dosazovat do vět "prý", aby bylo jasné, že to není z mojí hlavy. Nechci mít v sobě program, který mě nutí poslouchat všechna "prý" a co víc, nést je svou vlastní cestou. Znát jen vlastní fakta.
Tušíš vůbec, že jsi moje největší "co když"?..
Potřebuju upustit páru. Chci křičet se slzama vzteku. Chrlit to všechno, co nemůžu říct, kvůli "morálním hodnotám" většiny. A pak to podupat. Zabít všechnu disciplínu tohoto programu v mé hlavě.
Ale násilí tvoří násilí. Však já vím...
Potřebuju zase jednou slyšet svůj zoufalý hlas. Který po věčnost mlčí. A dere se ven jen za společnosti agresivního šumění v mé mysli. Jako když se rozladí televize. V tu chvíli je jedno, jak labilně vypadáte kypřící vzteky. Šleháte kolem sebe právě proto, že víte, že vám to udělá dobře.
Možná by se to dalo vynahradit masturbací...

Pozorujete jak žijí lidé okolo vás?
Míjíme se na ulicích, odměřeni jakoby se dalo střílet imaginárním revolverem z prstů. Bang! To máš za všechno to opovržení má drahá, egoistická a pomalu senilnící sousedko. Bang! To máš za to, že jsi praštil mého psa, když po tobě vystartoval s afektem v lesklých a vyděšených očích. Chci vidět tvou tvář zkroucenou šokem, ty labilní frajírku!

Odplouvám.
Sedám si do člunu, kde je se mnou jen vlastní stín.
Řeka slz mě nese pryč.
Pryč.
Daleko od tvých krásných očí.
Daleko od rodiny, kterou jsem neměla.
Daleko od obsahu lásky, která je má jediná.
Daleko od startovní pásky.
S myšlenkou o cíli, o andělých spásy...

Byla jsem ruka ku tvé pomoci podaná.
Teď už takřka bezvýznamná.
Oká, oká, nejsem potřebná.
Tak už mě pusť ať můžu létat.

Na způsob mangy

17. srpna 2013 v 14:49 | Vendy Šperová |  Kresby
Nepovedlo se mi to! A ne, nejsem k sobě přehnaně kritická. Prostě nejsem spokojená s vlastní prací. Chce to opakovat a opakovat. Nejhorší to není, ale slovem pěkné bych to taky neoznámkovala.
---------------------
-------------------------
Můj oblíbenější způsob kreslení. Srdeční záležitost.

V hybernaci

15. srpna 2013 v 10:46 | Vendy Šperová |  Kresby
Tohoto hlodavce jsem nakreslila někdy v listopadu minulého roku, kdy jsem ještě byla odhodlaná přihlásit se na SUPŠ Jihlava-Helenín v oboru reklamní tvorby. Jedna z domácích talentových prací. Ani si nevzpomínám jaký konkrétní hlodavec to je...
------------------

Start 30 days challenge

14. srpna 2013 v 23:46 | Vendy See |  30 Days Challenge
Tenhle projekt jsem viděla už na spoustě různých blogů. Líbí se mi právě proto, že je vhodný takřka pro všechny. Vlastně každý den odpovídáte na jedno téma. Z vlastní perspektivy.
---------------
1. den - Tvůj současný vztah, jsi-li nezadaná a piš o tom, jaké je to být single.
2. den - Kde bys chtěla být za 10 let.
3. den - Tvůj názor na drogy a alkohol.
4. den - Tvůj názor na náboženství.
5. den - Okamžik, kdy jsi přemýšlela o sebevraždě.
6. den - Napiš 30 zajímavých informací o sobě.
7. den - Tvé znamení horoskopu a jak si myslíš, že na tebe sedí.
8. den - Chvíle, kdy jsi se cítila nejspokojenější ve svém životě.
9. den - Jaká doufáš, že bude tvoje budoucnost.
10. den - Popiš svou první lásku a první polibek.
11. den - Nastav svůj přehrávač na náhodný výběr a napiš, prvních 10 písniček, které přehraje.
12. den - Popiš celý svůj den v heslech.
13. den - Kam by jsi se ráda podívala nebo přestěhovala.
14. den - Tvá nejranější vzpomínka.
15. den - Tví oblíbení blogeři.
16. den - Tvůj názor na meinstreamovou muziku.
17. den - Tvé úspěchy a neúspěchy za poslední rok.
18. den - V co věříš.
19. den - Kdy jsi nerespektovala své rodiče.
20. den - Jak důležité je podle tebe vzdělání.
21. den - Jeden z tvých oblíbených pořadů.
22. den - Jak jsi se změnila za poslední dva roky.
23. den - 5 obrázků známých dívek, které jsou podle tebe atraktivní.
24. den - Tvůj oblíbený film a o čem je.
25. den - Někdo, kdo tě fascinuje a proč.
26. den - Jaký typ lidí tě přitahuje.
27. den - Jaké problémy jsi měla.
28. den - Něco, co ti schází.
29. den - Tvé cíle na příštích 30 dní.
30. den - Tvé úspěchy a neúspěchy za tento měsíc.

Ukolébavka o noci a hvězdách

14. srpna 2013 v 14:24 | Vendy Šperová |  Básničky a pod.
Jó, to mi bylo ještě čtrnáct. Pamatuju si přesně jak jsem seděla na gymnastickém cvičebním míči, opřená u topení pod oknem a psala to na okením parapetu.
-------------------
Od oranžova do žluta
zbarvila se obloha.
Z modré jsou teď červánky.
Stádo. Zři pasoucí se beránky.
Jako peřina po setmění,
jako květina, co už není.
Chci se jimi přikrýt.
Na zem již spadl chladný stín.
Květiny již spí, tiše ať je nevzbudíš.
Zemi spánku brzy navštívíš.
Jen spinkej. Spinkej maličký.
Už nad námi svítí hvězdičky.
Taky pouliční lucerna.
Nic není stálé, ani noc.
Avšak cítíš její moc.
Jak usedá ti na víčka.
Pohasla ti hvězdička.
Hezké sny a dobrou noc.
Zítřek bude milý host.
Mám tě ráda maličký.
Mou hvězdičkou jsi ty.

Snít a uskutečnit?

14. srpna 2013 v 13:51 | Vendy Šperová |  Básničky a pod.
Jak pero, co škrtá další řádek, můj život píše odstavec,
kde čtu, co všechno byly chyby a proč Pinokio neměl nikdy být živý.

Myslí se chci stratit v realitě, splynout jako kapka vody s deštěm.
Stratit se, bloudit v bezvědomí, mít to s čím všechny pochyby zmizí.

Ze scénáře života vypadla další postava,
krásná i zákeřná, noční můra z mého sna.

Když všechny sny se mi vyplnily,
mnich s dýkou začal řezat děti.
A já se v komnatách se svým princem líbám,
ignorujíc znamení, jsou-li děti živá.

Sny - celý můj intimní svět v mé hlavě
možná nikdy neměl by být právě životem.
Životem, který pořád žiju a vědomím, kterým se rozhoduju.

,,Není to tak, jak to vypadá..."
říkáš mi a přitom hledíš mi na záda.
Chci zmizet, někam jít, hlavně být sama.
A tak děkuji, stále řečmi klamána.

(ENGLISH) Vztah na dálku.

13. srpna 2013 v 18:51 | Vendy See |  Básničky a pod.
This relationship, what is it?
I don't know, you know it.
Gimme smile, touch and feel,
like you lived and will live.

Just trust me, I trust you.
I don't sleep, when you are there.
In your mind I am free,
but the truth isn't this.
Every day we comunite together,
this idea isn't existing forever.

Zeď temperami nad čelo postele.

13. srpna 2013 v 18:42 | Vendy Šperová |  Kresby
Čínský znak štěstí - když máte štěstí, máte vše, co potřebujete.
Ona květina byl pokus o rozkvetlý růžový lotos, značící čistotu, sílu, moudrost a duchovní vědomí.
Růže? Prostě proto. Protože není růže bez trnů. O omlouvám se za zelený nádech, to záclona...
Rudý otisk ruky a v ní pentagram - spojení s vesmírem.
Křesťanský kříž a nápis "Croyez..." -symbol extrémní duchovní víry (netýká se jen křesťanství a katolíků) a nápis v překladu říká "Věř...".
(Open and let view collage.)


Vzpomínkové video na cestu vlakem na základce

13. srpna 2013 v 18:16 | Vendy See |  Videa
První pololetí deváté třídy.
Nudná cesta vlakem se školou.
Nechť ti nejebe.
Jeb, jeb, jebity, jeb!
Víc slov netřeba.
(Open it all-)