Únor 2016

Potréty od Filipa

8. února 2016 v 16:13 | Týr |  Fotografie
Fotil kedysi kamarád v létě,když jsme se nudili.
(Jo, mrdali jsme spolu, máme spolu 6 dětí a další je na cestě, tak tak, jak je libo. :))
Moa maličkost hrotila edit a vyšlo z toho tohle.
EXPERIMENTY POD PEREXEM

What are yout thinking about?
Tell me

Look Back: First photoshooting ever

8. února 2016 v 15:37 | Týr |  Of my life
Začalo to psaním si na facebooku.
Napsal mi do zpráv bratr mojí bývalé třídní učitelky, který se snaží živit tím, co ho baví - fotografováním - Lukáš Šamal.
Něco málo z jeho práce jsem předtím už viděla. No nějak se to semlelo a domluvili jsme se, že spolu zkusíme něco nafotit.
Když jsem zjistila, že ještě v lednu, docela mě to vyděsilo. Přeci jen na tuhle zimu jsem se rozjela a nabrala pořádně dvě kila, než normálně vážím, což je i vidět.
Ale tak Lukáš je fotograf a určitě ví, co dělá.
A když se fotí i +XXL size (foto)modelky, proč by to mělo mít příšerné výsledky zrovna pro mě?
Dokonce jsem si kvůli tomu koupila jedny podvazky a nový kalhotky.
Po dlouhý době, no co, prádlo se jen tak neztratí. Ale fotila jsem jen v těch kalhotkách.
Moc fotek z toho nevylezlo, popravdě já tedy dostala jen 3-4 a z toho na dvou se na sebe nemůžu podívat.
Těžce weirdness.
Tak jdeme k věci?
1.

Look Back: Taneční

8. února 2016 v 13:02 | Týr |  Of my life
Podle mého dědy jsou taneční něco, čím bych si měla projít. Jaká si společenská událost.
Už někdy před dvěma léty mě vybízel, abych na kurzy docházela. Chtěl mi proplatit jak šaty, tak veškeré výdaje, investovat je do mě ku jejich příležitosti, protože to pro něj má jistou hodnotu. Jenže tehdejší přítel se vymlouval na peníze, na to, že nemůže a abych si našla jiného tanečního partnera, to byl moc žárlivý. Dokonce i na mého kamaráda gaye.
Takže šance promarněna.
Ačkoli ne tak docela. Se změnou oboru, kdy jsem tak byla vecpána do odlišného kolektivu, tentokrát už tehdejší přítel byl a je jenom sprostým slovem patřící do minulosti, vynořila se další šance, když se mě zeptal přímo spolužák, hledající partnerku.
Optala jsem se dědy, zda není pozdě využít jeho nabídku a bylo to domluveno. Teď jen dopředu zaplatit lekce, sehnat nějaké na všehodné šaty, zásobu silonek a byli jsme ready.


Baví mě život žít

6. února 2016 v 16:16 | Týr |  Básničky a pod.
Baví mě žít,
baví mě život.
Nesnáším stereotyp,
miluju rozpustilost.

Riskovat spíš,
než umírat s jistotou,
s nulovým rozhledem,
s plochou planetou.

Milovat se,
s tebou i sama,
orgasmus, dva,
jen žádná drama.

Šetřit své závazky,
kterým se oddat
Ochutnat šířku,
z hloubky jej poznat.

Hrát si na šamana,
hipiesáckou lemru.
Je-li libo toxikomanka,
psychedelika po gramech žeru.

A ujíždím na tom spektru barev.
Na hloubkách, jaké mají věci nádech.
Kolik věcí se mi dokáže prohnat hlavou,
zformovat se jednou (ne)syntetickou látkou.

Dokážu si vyhradit jen ten svůj svět,
během pár vět i během těch let,
poznat, že co vlastně potřebuju vědět už dávno znám,
sledovat jak bez lítosti zemřu, protože svůj život prožívám.


Minulost a jizvy zdrojem síly

5. února 2016 v 13:22 | Týr |  Dreamland
Je to zvláštní pocit občas si promyslet, co všechno nás vlastně stvořilo, i když se to na první pohled nezdá tak plodné nebo prostě dobré. To je taky důvod proč říkám, že věci nemohou být jednoznačně jen dobré nebo špatné. Jedno by nebylo bez druhého, vzájemně si všechno pohrává se vším.
Ohlížet se na minulost nemusí nutně znamenat zastavit se na místě. Když se lekce zapomene a ani si to neuvědomíme, její nová podoba se objeví znova před námi, aby nám připomněla to, co jsme už zapomněli. So why not.
Cold as Ice.


Je toho spousta, co nás tvoří. Co nás dělá námi.
Detaily i velký většinu našeho života pozměňující zkraty.
Někdo si musí prožít ty nejnečekanější kopance, jeden po druhém, občas se překrývající jen proto, aby si něco uvědomil nebo se překonal. Myslím si, že to všechno je beztak hledání a vytváření vlastní osobnosti. Ono i když se najdete, budou se dít rozličné věci, co nás nenechají chladnými, ať je chceme mít jakkoli v 3.14či.

Čtenářská výzva 2016

5. února 2016 v 0:34 | Týr |  Nezařazené
Bez zbytečných keců, choose them right now.


ZADÁNÍ
1. Kniha začínající stejným písmenem jako tvé křestní jméno (v mém případě "V")
x
2. Kniha poprvé vydaná v roce 2016
x
3. Kniha v žebříčku 100 nejlépe hodnocených knih na DK
x (pořád naivně čekám, že žebříček změní)
4. Kniha napsaná nebo inspirovaná skutečností
5. Kniha, která byla přeložena do angličtiny
x 4 random x
6. Kniha, která má méně než 200 stran
7. Kniha, která byla zfilmovaná
8. Kniha, která má více než 400 stran
9. Kniha od veřejně známé osobnosti
11. Kniha od českého autora
12. Kniha od autora píšícího pod pseudonymem
13. Kniha autora oceněného Nobelovou cenou
14. Kniha přečtená za jediný den
15. Kniha s číslem v názvu
16. Oblíbená kniha tvého dětství
17. kniha doporučená kamarádem
18. Kniha o přátelství
19. Populárně naučná kniha
20. Kniha od autora mladšího 30. let


Intoxikovaný jednorožec a ponořující se chlapec

4. února 2016 v 20:06 | Týr |  Kresby
Poslední pár zápisů v mém deníků vypadá skoro jako zpověď zkuřky.
A posledních pár dní taky ve škole plavu ve vlastních asociacích a vesmírech, zatímco v pozadí probíhá cosi jako pokus o vyučování.
Hah. Jo, i to se stává.
Jsou to blbosti, ale když jsem poměrně dlouho nekreslila, je to prostě o pokusech.
Ale to není důležité. Co taky je (?)... (:

365 Photoproject 2016

4. února 2016 v 19:19 | Týr |  Nezařazené
Photoshooting > Whatever >> Daily
> Photodiary?
Po dobu 365 dnů fotit svůj den.
Kdysi jsem něco podobného viděla přímo na instagramu, ale spíše ve smyslu TAGování třeba #100happydays, pak jsem dokonce i na creativelife.cz četla o tomto projektu avšak ve smyslu zachycení jemných denních změn na jednom místě. Třeba sochy v parku. Po změnu ročních období, kdy se tam střídalo spousty lidí i liduprázdno, ...
Teď se zapojuji.
Trochu opožděně, vyjímka potvrzuje pravidlo. A nebudu přeci jen čekat do konce roku 2016, ne?
Myslím si, že je to dobrý nápad pro všechny, co rádi fotí. Když jsem měla mobil, fotila jsem denně absolutní blbosti, ale prostě fotila, protože mě to bavilo.
Teď si s sebou pořád nosit foťák je celkem nepraktické. Musím u sebe mít minimálně kabelku. Plus uhlídat tu baterku.
Jsem obtěžkána syndromem prokastinátora.

A tak už mám proč s sebou nosit foťák i kdyby moje okolí bylo jakkoli neatraktivní a nudné.
Tlesk, tlesk.

Publikovat fotografie čistě pro projekt nebudu sem, ale přímo do alba webové stránky projektu, kterou jsem objevila. Aspoň to bude nějak lehce organizované. Nebude to tu zbytečně spamovat. I když by mi to občas pomohlo vytvořit iluzi, že jsem aktivní bloger. Ihihi.
A z výsledku - plného počtu - nejspíš clip nebo koláž.
We will see.
Čg*